Můj (ne)obyčejný životKentaurka

Další školní den....

Publikováno 08.12.2013 v 15:59 v kategorii Můj nový život, přečteno: 263x

(1.Část)
Ahoj, tak dnes, v sobotu, jsem teď večer ve škole na svém notebooku, který mám s sebou ve škole. Naše třídní Boronková bohůžel nemohla nic dělat ti zájemci o studium řekli že náramky zísali díky nám. Takže se to ještě pořád nehnulo protože je to tvrzení proti tvrzení. Komunikace s mystickými bytostmi a a Naslouchání přírody mě baví pořád ale na ostatních předmětech se na mě, na Sáru a Johnnyho dívají skrz prsty. No ale jednou jsem s Johnnym šla po městě kde je naše škola...Teď si uvědomuji že jsem vám o městě kde je škola ještě nic neřekla, no ale já přidám jiný článek... No zpět.
Šly jsme po městě a zašly jsme do jednoho obchodu, protože jsem si potřebovala dokoupit nějaké pomůcky a zahlédly jsme tam jednoho kluka který měl přijít do naší třídy, byl to jeden z těch nemystických. Chlapec měl sice už kentauří tělo ale jen kvůly speciálním kouzlům a lektavrům. Docela mě to naštvalo. Upozornila jsem na něj Johnnyho a ten mi navrhnul jeho a jeho rodinu sledovat. Rychle jsem si dokoupila pomůcky a vydali jsme se za nimi.Došly do jakého-si bytu který si asi pronajali. Šli na zahradu kde si začali povídat. Jelikož jsme měli s Johnnym základní proměnu za sebou zvládli jsme se přeměnit na 2 malé osíky. Na zahradě už několik oslíků bylo tak jsme se vmísili k nim za poslouchali jsme rozhovor mezi chlapcem a jeho otcem: ,,Tati to byl skvělý nápad vyhrožovat těm 2 primánů aby nám ukázali náramky, jak že se to jmenovali?" ,,Myslím že to byli nějaký Sam Rotner a jeho dvojče Patrick Rotner." Odpověděl chlapci otec a zapálil si dýmku. Víc jsme slyšet nepotřebovali. Jako oslíci jsme prolezli dírou v poltě a v bezpečné vzdálenosti jsme se přeměnili na lidi a pak na kentaury. ,,Melly slyšelas? Takže nás maj vyloučit kvůly Samovi a Patrickovi." Řekl Johnny rozčíleně. ,,Jo já vim. Johnny, je to nespravedlivé. A navíc jestli nás vyloučí už se neuvidíme.."Sakra trochu jsem se prořekla, ale reakce Johnnyho mě potěšila. ,,Víš strašně bys mi chyběla." Řekl mi Johnny a podíval se mi zpříma do očí. Měl je plné smutku,zlosti ale i lásky. Sára si ze mě pořád dělala kvůli tomu že se mi Johnny líbí legraci a tak jsem si to nechtěla připustit těď a řekla jsem: ,,Měli bysme se vrátit na intr a říct Sáře co jsme zjistili." ,,Mellyso.." Johnny to nedořekl protože se u nás objevila Sára. ,,Tady jste vy dva!" Řekla Sára s posměchem v hlase. ,,Hledám vás skoro všude! Tři z těch 7 novejch studentů nevezmou! Náramky jim nefungují. Mají padělky, problém je že ty ostatní vezmou." ,,Sáro mi máme taky co povídat!" Řekla jsem. Cestou na intr jsme Sáře vylíčili s Johnnym vše co jsme zjistili. ,,Ale to je přece nespravedlivé!" Zvolala Sára u intru. ,,Mám takovej plaán, ale dneska to už nejde za půl hodiny je večerka, takže vám ho řeknu zejtra." Řekl Johnny. Než šel do svého pokoje přišel blíž ke mě a dal mi do ruku nenápadně lístek, pak ji pevně stiskl, ještě se na mě podíval a šel na pokoj. Lístek jsem si strčila zaopasek u koňského těla a šla jsem se Sárou na pokoj.Na pkoji jsme se proměnily v lidi a převlékly jsme se do nočních košil. Lístek jsem si strčila do šuplíku u nočního stolku a lehla si do postele a zapla si notebook. ,,Melly, ty mi klidně řekneš že si deš koupit pomůcky a přitom si dáváš rande s Johnnym. To si tada Best Friend." Řekla mi Sára zase s posměškem.,,My jsme neměli rande. Nechodíme spolu a nic spolu nemáme!" ,,Jasně." Řekla Sára a pořád se usmívala jako slunce.Zaklapla jsem notebook a když jsem ho vracela do šuplíku vytáhla jsem si lístek od Johnnyho. ,,,,Nezlob se, chyběla bys mi Johnny."" Hned jsem lístek strčila do šuplíku a šla jsem spát.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ...

Komentáře

Celkem 1 komentář

  • Rachel 13.01.2015 v 19:26 To je teda nefér, že to "hodili" na vás, a ten Patrick a Sam nic neřekli >:-(


  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?